Medvídek Pú a Kryštůfek Robin se opět setkají ve Stokorcovém lese

Na plátno se vrátil Kryštůfek Robin, Medvídek Pú i celá jeho zvířecí parta. Jsou známí dětem i dospělým, a přece vypadají úplně jinak. Dostávají reálné obrysy a zub času se podepsal na každém jejich urousaném chlupu.

Režisér Marc Forster brnká na tklivou strunu od samého začátku. Pestrobarevný Stokorcový les vystřídalo melancholicky šedé centrum Londýna. Pú se nám na modřínových mýtinkách Stokorcového lesa zatoulal a trpí samotou. Následujíc zběsile poletující včelu se vydává na dobrodružnou ‘expudici’ až do poválečného Londýna.

Kryštůfek dospěl a má úplně jiné starosti

Chmury a stesky doléhají nejen na Medvídka Pú, ale i na Kryštůfka Robina. Ten opouští snový Stokorcový les a dospívá. Studium, ztráta otce, válka a odloučení od rodiny a především dcerky z něj činí na první pohled otrlého chlapíka, který ví, že je potřeba míti ostré lokty, aby si udržel své místo v životě.

Pošmourný Londýn je obrazem našeho reálného, neutěšeného světa. A na nějakého Medvídka Pú už dávno zapomněl – i když mu v dětství slíbil, že se tak nikdy nestane.

“Dreams don’t come for free, Pooh. You have to work for them.”

Christopher Robin

Kryštůfka Medvídek Pú stěží poznává, jelikož si už zcela zapomněl hrát, smát se, a snít. Zato s sebou stále vláčí kufřík plný důležitých papírů. Jejich důležitosti Pú sice nerozumí, ale Kryštůfek Robin mu vysvětlí, že pokud se těmto papírům něco stane, sežere ho Kolčavice. Což je příměr, který Pú chápe až moc dobře.

Zvířátka z filmu Kryštůfek Robin (2017)
Zvířátka z filmu Kryštůfek Robin (2017)

Jednoduchá a nekonečně klidná mysl Medvídka Pú je kontrastem ustaraného Ewana McGregora, který se pro práci a rodinu nestíhá dostatečně rychle otáčet. Zároveň je pro McGregora i klíčem, jak opět najít duševní klid a rovnováhu. Svět Medvídka Pú je totiž konejšivý, klidný, a není v něm třeba spěchat.

Po setkání s Medvídkem Pú zvolňuje i tempo vyprávění, a Kryštůfek v doprovodu plyšového medvěda bezcílně bloumá krajinou i myšlenkami, zatímco nachází odpovědi na všechny své otázky.

Na řadu se ale dostanou i melancholie a chmury, kdy se Kryštůfek Robin vydává do hlubin nehostinného lesa, jehož návštěva mu má pomoci projít katarzí. Pro tuto pasáž by dětský divák film jistě označil nejsmutnějším Medvídkem Pú, jakého kdy viděl. Dospělého navnadí klást si vtíravé otázky, zda děláme dobře, když jsme zapomněli být dětmi, chovat se bezprostředně a radovat se z maličkostí.

“Doing nothing often leads to the very best something. And I’m good at doing nothing.”

Winnie The Pooh

Spíš než pro děti pro dětské dospělé

Se svými chmurnými barvami a utápěním se v nekompromisní melancholii dává tato komorní Disneyovka vzniknout otázce, komu je vlastně určena. Rozhodně není pro děti. Prostopášné počínání Medvídka Pú, jeho bezprostřednost a roztomilá neohrabanost jsou to jediné, co je ve filmu adresováno dětskému divákovi.

Poselství snímku ale nemá dětský divák možnost rozkrýt. Stejně jako Malý Princ se barvitými obrázky imaginativního světa snaží podat dospělému důležitou zprávu o tom, jak důležité je nikdy nepřestat snít.

Medvídek Pú vs. Malý princ
Medvídek Pú vs. Malý princ

,,Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje.” 

Malý princ, Antoine de Saint-Exupéry

Film Kryštůfek Robin je adresován ‘dospělým, kteří dospěli příliš rychle’. Pro ono vzletné poselství objevit v sobě znovu dítě, podobně jako tomu je  u Malého prince, divák snad filmu odpustí zcela naivní, až pohádkově neuvěřitelný závěr, kdy za nás všechny problémy vyřeší štěstí.

Budiž si každý dospělý divák pamatuje, že svůj Stokorcový výlet je důležité mít, ale dospělé starosti nechme před jeho branami.

Mé hodnocení: 75%

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru