Všichni jsme buď spotřebitelé, nebo tvořitelé. Denně vstřebáváme nepřeberné množství informací z televize, novin nebo sociálních sítí. Snadno se necháme informačním tokem pohltit a posléze se pod tíhou všech nabytých informací cítíme zavaleni. Vstřebávání a spotřebovávaní všeho viděného a slyšeného často unavuje a vyčerpává.
Naproti tomu tvorba osvobozuje. Uvolňuje. Dává průchod našemu potenciálu a nadšení. Umožňuje nám promítat náš vnitřní svět světu vnějšímu. Pomáhá nám ventilovat emoce a vnitřní pnutí. A v neposlední řadě naše tvorba inspiruje ostatní.
Obdivuji každého, kdo umí něco, co já neumím. Tedy i logiky. Nikdy nebudu umět při šachách myslet na pět tahů dopředu jako oni. Začínám být smířena i s tím, že se mi nikdy nepodaří složit Rubikovu kostku (na tu mi, pravda, krom prostorové představivosti chybí i trpělivost).
“Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná .”
Posledních pár let se trápím v práci v kanclu a říkám si “Co dělám špatně?!“, že mě šéf peskuje za přístup k práci, za to, jak se u práce tvářím, nebo za to, že je na mě bohužel vidět, že svojí práci nemám ráda. Bodejť by jo; sedím u šedého stolu, ťukám do klávesnice, celý den jsem bez hnutí a zírám do tabulky, pak do druhé tabulky, pak do další… Stereotyp a denní šeď je ubíjející. Zabíjí veškerou tvořivost. Kreativnímu člověku musíte dávat podněty, barvy a další vjemy, abyste ho udrželi bdělého.
Pokud máte potřebu tvořit a víte, že vidíte svět jinak než ostatní, vnímáte věci, které ostatní nevnímají, všímáte si detailů, barev, vůní, zvuků, nad kterými se ostatní ani nepozastavují, pak tvořte. Tvořte, protože vám to bude dělat radost a dobije vás to energií. Hledejte další takové vjemy a svou tvorbou se chlubte ostatním. Vaše tvorba nemusí dávat smysl všem, hlavně když vám bude dělat radost.
Každý talent a každá vloha je vaší předností.